Jaroslav Hubený, iDnes, 13. listopadu 2017
V sobotu zemřel výtvarník Jan Steklík. Bylo mu 79 let. Poslední rozloučení s nekonformním umělcem a performerem se uskuteční v úterý 21. listopadu ve 12 hodin v obřadní síni na hřbitově v Ústí nad Orlicí. Tedy v místě, kde se Steklík narodil a s nímž spojil celý svůj život.
Jan Steklík patřil k protagonistům umělecké generace nastupující v šedesátých letech 20. století. Byl velmi oceňovaným kreslířem a kolážistou i autorem akcí blízkých konceptuálnímu umění.
„Je mi to strašně líto. Náhle odešel čelný představitel Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu, což bylo úžasné společenství vzniklé v šedesátých letech a působící v době normalizace, které soustřeďovalo kolem sebe významné umělce,“ řekl jeho přítel malíř, grafik, sochař a keramik Aleš Lamr.
Do uvedené školy mladých výtvarníků, hudebníků, literátů a dalších lidí podobného životního postoje patřili vedle ředitelů Karla Nepraše a Jana Steklíka a dalších členů zakladatelské generace s výtvarníky Otou Slavíkem, Zbyškem Sionem, Olafem Hanelem, Alešem Lamrem a dalšími také spisovatelé a básníci Eugen Brikcius, Petr Lampl, Ivan Martin Jirous, řečený Magor, mim Boris Hybner, herec Pavel Landovský, psycholožka Dana Němcová, fotograf Václav Chochola, básníci Pavel Šrut, Ivan Wernisch nebo farář Svatopluk Karásek.
V době, kdy veřejná místa nebyla intelektuálům nakloněna, se uchylovali do hospod. Neustále usměvavý výtvarník nikdy nepokládal pobyt v hospodě za ztracený čas, ale stejně jako žáci jeho školy za dobu naplněnou tvořivostí. Tam nacházel inspiraci pro tvorbu spojující každodennost s uměním, hrou i recesí.
Steklík navíc ilustroval desítky knižních titulů, svého času také brněnský literární časopis Host do domu i magazíny Věda a život či Veronica. Podle kunsthistorika Karla Jaroše byl autorem „s nejjemnější kreslířskou linkou v Čechách“.
Nekonformnímu umělci byla blízká také tvorba koláží, propalované a přelepované kousky papíru, někdy s nalezenými texty, často proměňované v průběhu času. Za sebou má desítky výstav i happeningů. Jeho díla vlastní Národní galerie i další umělecké instituce.
Mladá fronta Dnes, 14.11.2017
Jaroslav Hubený
Zemřel výtvarník Jan Steklík. Jeho pohřeb se uskuteční v úterý 21. listopadu ve 12 hodin v obřadní síni na hřbitově v Ústí nad Orlicí. Tedy v rodném městě a v místě bydliště.
Devětasedmdesátiletý výtvarník Jan Steklík patřil k protagonistům umělecké generace nastupující v šedesátých letech minulého století. Byl velmi oceňovaným kreslířem a kolážistou i autorem akcí blízkých konceptuálnímu umění.
„Je mi to strašně líto. Náhle odešel čelný představitel Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, což bylo úžasné společenství, vzniklé v šedesátých letech a působící v době normalizace, které soustřeďovalo kolem sebe významné umělce,“ řekl jeho přítel malíř, grafik, sochař a keramik Aleš Lamr.
Do uvedené „školy“ mladých výtvarníků, hudebníků, literátů a dalších lidí podobného životního postoje patřili vedle ředitelů Karla Nepraše a Jana Steklíka a dalších členů zakladatelské generace s výtvarníky Otou Slavíkem, Zbyškem Sionem, Olafem Hanelem, Alešem Lamrem a dalšími také spisovatelé a básníci Eugen Brikcius, Petr Lampl, „akční teoretik“ Ivan Martin Jirous Magor, mim Boris Hybner, herec Pavel Landovský, psycholožka Dana Němcová, fotograf Václav Chochola, básníci Pavel Šrut, Ivan Wernisch, farář Sváťa Karásek, pardubický malíř Jiří Lacina a mnoho dalších.
V době, kdy veřejná místa nebyla intelektuálům nakloněna, se uchylovali do hospod. Neustále usměvavý výtvarník nikdy nepokládal pobyt v hospodě za ztracený čas, ale stejně jako žáci jeho školy za dobu naplněnou tvořivostí, tam nacházel inspiraci pro tvorbu spojující každodennost s uměním, hrou i recesí.
Jan Steklík je navíc svými kresbami spojen s ilustracemi desítek knižních titulů, svého času s vynikající úrovní brněnského literárního časopisu Host do domu i s časopisy Věda a život či Veronica. Podle kunsthistorika Karla Jaroše byl Jan Steklík „kreslíř s nejjemnější kreslířskou linkou v Čechách“.
Nekonformní umělec má za sebou desítky výstav i happeningů. Jeho díla vlastní Národní galerie i další umělecké instituce. Je rovněž nositelem titulu Čestný občan města Ústí nad Orlicí a držitel Ceny města Ústí nad Orlicí.